Město Jáchymov

http://www.montanregion.cz/cs/

Brána Krušných hor – hornické město Jáchymov – atraktivní lázeňské a dnes i přirozené horské středisko zpřístupňuje díky moderní, v zimě i v létě provozované, sedačkové lanovce vedoucí z jáchymovského údolí na Klínovec jedno z nejlepších tuzemských lyžařských středisek. K dispozici je v ČR unikátní, bezmála 3 km dlouhá, červená sjezdovka. Svými parametry, zejména svou šířkou, si nezadá s leckterou alpskou sjezdovkou.

Současný Jáchymov není jen městem s bohatou historií, které bylo v červenci 2019 spolu s dalšími městy na české a saské straně Krušných hor zapsán, jako hornická památka, na seznam světového dědictví UNESCO. Je místem pro nabytí ztraceného zdraví, místem pro odpočinek a relaxaci a nabízí nespočet možností pro letní a zimní sporty. Je přirozeným centrem turistického ruchu centrálního Krušnohoří.

Na začátku 16. století bylo ve zdejším údolí nalezeno bohaté ložisko stříbra, proto se roku 1516 majitel ostrovského panství, hrabě Štěpán Šlik, rozhodl založit město Thaler. Později město přijmulo jméno sv. Jáchyma, St. Joachimsthal – Jáchymov. Nově založené město bylo v roce 1520 českým králem Ludvíkem Jagellonským povýšeno na svobodné horní město. Počet obyvatel rostl, v roce 1534 má Jáchymov přes 18 000 obyvatel a stává se druhým nejlidnatějším městem v Čechách.

Z jáchymovského stříbra se zde také razily peníze. V mincovně hrabat Šliků začala historie mince označované podle místa původu ,,Thaler” – tolar, od jehož názvu je odvozen i dnešní dolar.
Bohaté naleziště přilákalo i celou řadu umělců a význačných učenců. Jáchymov se stal jedním z center renesance a vzdělanosti v Království českém. Za všechny jmenujme Georgia Agricolu, který ve městě působil v letech 1527 – 1531 jako lékař. Byl zakladatelem moderní mineralogie a montánní vědy.
Jáchymov jako centrum humanismu a renesance dodnes připomíná knihovna latinské školy s celou řadou cenných tisků. Některé z nich jsou vystaveny v budově bývalé Královské mincovny, dnešním muzeu.

Osud města Jáchymov

Osudovou surovinou se pro Jáchymov stal smolinec. Nerost, který horníci nalézali tam, kde již nebylo stříbro – odtud jeho název. Používal se k barvení skla na žluto a na zeleno. Z odpadu při výrobě barev objevili roku 1898 manželé Curieovi chemické prvky polonium a radium. Jáchymov získal monopol na výrobu radia, který si udržel až do počátku 1. světové války. K obnovení světového významu přispěl i objev radioaktivity jáchymovských důlních vod. Roku 1906 byly v Jáchymově založeny první radonové lázně na světě.

Roku 1918 se Jáchymov stal součástí nově vzniklého Československa. Za první republiky jej navštívila řada známých osobností. Roku 1925 Marie Curie-Sklodowská, která sfárala i do dolu Svornost. První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk byl v Jáchymově dokonce sedmkrát.

Jáchymov se v padesátých letech 20. století stává synonymem pro rabování uranu a komunistické pracovní tábory – známé Jáchymovské peklo. Lidé odsouzení ve vykonstruovaných politických procesech zde byli nuceni pracovat v nelidských podmínkách. Byli vystaveni nejen drsnému klimatu Krušných hor, ale také sadistickým dozorcům a spoluvězňům a v neposlední řadě i radioaktivnímu záření. Označení mukl – muž určení k likvidaci – hovoří za vše.

Slavnou minulost města připomíná řada kulturních památek a hodnotných staveb v městské památkové zóně, která byla vyhlášena v roce 1992. Komunistický režim a bohužel i někteří jejich současní majitelé, kteří historické budovy získali po sametové revoluci, ale ve městě nebydlí, je přivedli do stavu v jakém jsou dnes. Mnoho staveb také již navždy zmizelo z obrazu města. Jáchymov však na prahu nového tisíciletí, kdy oslavil své pětisté jubileum, získává díky rozsáhlým rekonstrukcím svůj dřívější lesk.